Jdi na obsah Jdi na menu
 


Akce 2008


Obrazek



Intenzivní vzdělávací kynologický seminář v Myšolitli 11.-15.8.08

Na vydařené opatovické závody navazoval rekreační pobyt u anifky. Program intenzivního semináře byl opravdu nabitý a malý protiva jonášek s ním byl více než spokojen, na můj vkus až moc. Po ránu mu byla vždy po nezbytné dávce televize-oblíbený knight rider, naservírována stopa, rozhodla jsem se změnit kvůli všudypřítomným mrvencům metodiku, takže stopa bez pamlsků připomíná pouštění dráčka.. hodně to využijeme, neboť v praze chodíme na stopu kvůli nedostatku terénu dvakrát do roka.. pan jonánek měl zájem, já byla vytočená a anča ze mě, kvůli mé skvělé orientaci :-D..
Kousačky na figuranta, ančina tátu-tzv. kamaráda, probíhaly k jondově spokojenosti nahodile celé dny s různou intenzitou, včetně hladkého zadržení, kontroláku i samostatného střežení objektu.. na ostatní sice párkrát taky zaútočil, ale kamarád je jen jeden. já jsem pocvičila svůj, postřeh, reakčnost i vytrvalost a ke konci jsem po jondovi skákala i při vrznutí dveří na druhé straně litomyšle. domů jsem si tuším odvezla krom cen z opatovic hned několik spřátelených žaludečních vředů. 
můj agiseminář měl velký úspěch, stihli jsme díky naší lenosti a páteční nepřízni počasí jen jednu intezivku :-D, anča běhala s bloknutými zády- výhodné zvláště na zónách, další dny se mohla jen belhat, čerta vyžrala skoro všechen šunkáček hned po prvním běhu, ona se holt odměnit umí, já jsem nakonec za odměnku dostala půjčené obě holky, anča mi je naštěstí už pořádně uhnala a tak po mně ctěná theodorka fztekle pokřikovala, kam se jako ženu. šlo jim to děsně hecky, ostatně jako vše, čemu se s anifkou věnují.
ve čtvrtek jsme náš pobyt zakončili pečením koláčků na svatbu- nezkazila sem jich ani polovinu!!:) a večerní gardenparty s ohnivou show, dan nekonečný by mohl závidět.  už jste někdy zapálili lampiónem ne zrovna levnou židli?? vy amatéři!! my s ančou tou sílou okamžiku téměř oněměly, zato marta ne, s upřímným zájmem si ohořelou židli prohlédla se slovy, že to je vpoho a odešla hledat zbylé brambůrky, drink a u toho stihla pokřikovat na anču o důležitosti výběru správného roštu do toastovače.. holt martu jen tak židlový táborák nerozhodí:)..
v pátek nás už čekala jen dobrodružná jízda na agi- průtrží mračen zezačátku se zaseklými stěrači :-D, která se jaksi přirozeně zvrhla v cestu na vlak. týden to byl jako vždy skvělý, přejedená jsem na 5 let dopředu a odjezd jako vždy fmutný.
jen tentokrát- na úkor mého pobavení se, nevyskakovala anifka z jedoucího vlaku, zbabělec, bála se mě do něj doprovodit..

Na závěr si dovolím malou filozofickou úvahu, kopírováno z
http://mujweb.cz/www/Lensweb/texts/teorie/monoteism_omyl.htm

Platon, navazující na Parmenida, považoval duševno a duchovno za skutečnější, mající více reality než to, co zachycujeme a poznáváme smysly. To, čemu dnešní člověk říká "svět", čili to, co je vidět, slyšet atd., chápal jen jako jakýsi nedokonalý, měnící se, účinkům ničení a změny podléhající odraz či pouhý stín opravdové skutečnosti, která je věčná, neměnná, mimo čas. Rody věcí, tj. to, co dnes chápeme jako pojmy, považoval za reálněji existující než konkrétní, smysly poznávané věci samotné (židle vůbec neboli židlovitost, to, co dělá židli židlí, stavěl jako věčný, mimo svět existující ideální pravzor všech konkrétních židlí, např. i všech těch, na kterých nyní sedíte). Rody věcí jakožto ideje Platon chápal ve srovnání s konkrétními věcmi světa jako dokonalé, neměnné, neboť mající a vyjadřující plnost bytí. Tyto ideje jsou dle něj věčné a obecné pravzory konkrétních, smyslově vnímaných, času podléhajících věcí a vůbec entit smyslového světa. Ve světě existuje mnoho židlí a ty se do sebe liší mnoha vlastnostmi, ale pokud je nazýváme všechny židlemi, mají svůj podíl na ideji židle vůbec, na židlovitosti, která je věčná a neměnná a stojí mimo svět. Tuto židlovitost (ideju všech konkrétních židlí) můžeme poznat myšlením. Duše se díky úsilí definovat podstatu všech židlí (co je židle, co dělá židli židlí?) rozvzpomíná na to, jak před svým sestupem či narozením do těla a tohoto světa zřela ve věčnosti ideje a mezi nimi i ideju židle. Takto dosahuje naprosto jistého poznání o tom, co dělá židli židlí, poznává esenci, podstatu, či ideju židle (my bychom dnes řekli: má o židli pojem, dokáže ji definovat).

Tábor agility Budějovice 26.7.- 2.8.2008

Tento rok jsme se podruhé zúčastnili s ančou a čertou z myšolitle agitábora v Budějicích. Pro představu asi popíšu jeden vzorový táborní den.:)
Ráno jdu venčit pejsky, buzení anči :)... fakt jdeme i dneska skákat? nevykašlem se na to?
Tak dobře no... Po tréninku zapínáme telku a je to jízda, bořek stavitel a hurvínkova záchranka- když náhodou nestihnem, nevadí, odpolka to vopakujou..jíme..
táborové hry...každé dopoledne. nedodíváme se na bořka?? no dobře, přece ostatním to poslední místo nepokazíme..po návratu jíme. do večerního tréninku času dost. nakupujeme v kauflandu, to nás baví, hlavně pak konzumace nákupu.. bertička se chce přes den někdy kamarádit- vyškabávat oči apod., jonánek prchá, já s ní občas svedu rockyho souboj, anča jí posílá spát-nový bezva povel, bertička je učenlivá, celej den buď koumá, co kde sežrat, nebo na povel spí. spí ráda. usne během vteřiny :).
my si čteme, tedy já anče předčítám. zábavně. anča po prvních dvou stránkách usíná.. na Kobru 11 a simpsňáky jí samo vzbudím. jonda se zabavuje tím, že hlídá chatku a vyřvává, nebo se bojí bouřky, když zrovna hřmí. musíme opět na táborové hry..
v chatce se zabavíme jídlem a telkou :)..večerní trénink..
unaveni se vracíme, jídlem a televizí čerpáme záchovnou dávku energie. kontroluju zda nemáme osminohé návštěvníky a jdeme spát.
konečně vím, co dávaj přes den v televizi- nic, tolik jídla za tejden hned tak zase nesnim, doufám. byla to super rekreace, zavzpomínaly sme s ančou na staré časy a po návratu domů jsem byla zralá se otočit a do budějek se vrátit.
klidně i přes kolonu paštikářů, která nás cestou tam tak na dvě hodinky pozdržela..
Video z tréninků
Fotky- můj pokus o dokumentaci táborových závodů
Fotky- ostatní z běžného života táborníka

Výcvikový tábor Léto s Lassií 5.-13.7.2008

Naše druhá účast na šeltiogóliím táboře se pro nás tradičně velmi vydařila. Tábor se opět uskutečnil na bezvadném místě- v Lounech. S agitréninkem jsem byli spokojeni velmi, velmi moc- pod vedením skvělé Ivany Patákové byla myslím více než spokojena celá naše skupina!! Objevila jsem u sebe dosud nevídaný blok a nechuť k francouzským otočkám, které krom na tunelech oproti ostatním totálně nezvládám a nevyužívám. Ikdyž jsem se jim snažila vyhnout, jak se dalo :), moje pozdější snaha o jejich naučení skončila nedobře-jonda s megamegaoblouky,nebo málem bez hlavy, ale aspoň jsem zjistila, co fakt neumíme. A to samo nejen v tomto případě. V tréninkové skupině jsme byli společně s vendulou, denisou a šeltiáky, kteří  mě fascinovali skvělými výkony, stejně jako dominika s jondovou ségrou Viky a zahraniční účastnice paní benjíková. Myslím, že všichni to dotáhnou hoodně daleko! Ve volných chvílích jsem navíc mohla obdivovat krásné běhy dáši a vepřadůrka lennyho a samo i další psíky. Ikdyž prostějováci mají pravdu, že bez trenéra se cvičí obtížněji, naopak bych řekla, že jejich agischopnosti zaujali nejednoho přihlížejícího, prostě paráda.
Kluci tentokrát-krom vytrvale prudícího jimíka:), zakopali válečnou sekeru a tak sme si užívali pohodu a pokec pod altánem, než ho předposlední den poničila megabouře :-(. Jonda se vyznamenal jen zákeřným výchovným kousnutím do zadku lennyho, který si dovolil štěkat na psa za plotem a jedním útokem na jimíka, ale zas jinak se celý týden držel, neútočil na kolemjdoucí, fakt se hodně zlepšil, když vidí, že je pod dohledem, ani to nezkouší. Prostě zmoudřel, milášek, byla sem na něj hrdá!!!
Abych nezapomněla, novým účastníkem z Prostějova byla Adéla s boloňským bílým šeltiákem Nikym:), který na svůj mladý věk skvěle agilití a ve zdraví ustál i šikanování jimíkem, nenadálý útok lennyho z temných hlubin stanu, setkání s kobrou-romišem, kerý mu hadím způsobem málem ukousl hlavu, i hrátky s kamarádem jonáškem. díky  dvojce Adéla-Niky jsme navíc měli i přehled o počasí!:)
Tábor jsme ukončili závody, kde nejvíc asi zaujal souboj družstev bez psů- mladí proti starcům, který jsme jako správní stařešinové vyhráli na celé čáře a získali sladkou odměnku, ikdyž i ostatní disciplíny se psy nebyly k zahození :)..
No musí vás to všechno sice ohromně zajímat, ale radši už končim, tábor se fakt povedl, děkujeme organizátorum a trpělivým výcvikářům, příští rok pojedeme zas, doufejme i s účastí prostějováků. Takže díky za léto s lassií, víc takových skvělých akcí by nebylo od věci!!
DODATEK: jen jedno bych vytkla-z důvodu přítomnosti asi dvou háravek v nejlepším se ke konci krom pár fenek háral celý tábor, téměř i včetně našich psů-samců..díky za boudičky, kam jsme naše magory mohli zavřít, ale stejně to bylo docela zatěžující na nervovou soustavu.. na parkuru to naši agišílenci neřešili, ale co chudáci začátečníci.. možná mohlo vše proběhnout trochu jinak :), takhle se stalo naším mottem spojení: ona se hárá, ale jen tak trochu :))

Několik fotek z tábora máme vypůjčeno od  dáši-  www.nasesmecka.estranky.cz , kompletní fotodokumentace na http://smeckapv.rajce.idnes.cz/Leto_s_Lassii_2008/



Silvestr u sleČny aniČky janeČkové a jejích psot :) 30.12.07-1.1.2008

V neděli před silvestrem jsme využili laskavého pozvání do myšoLitle a společně s dejnou a babsinkou vyrazili vláčkem za našimi nejoblíbenějšími kamalády, abysme je zas jednou viděli a mohli si popovídat- pořádně zblízka :)..Jaké nás čekalo překvapení, u nás v Praze nenastala ani kalamita jak na sibiři a letošní zimní maximum 3cm sněhu a u Muzea 4! už před časy dávnými roztálo, zato na nádraží v chocni už nás čekal nechutný bílý poprašek do kterého začal jonda hned náruživě rýt čeníškem. To ale nebyl ještě konec a během noci a následujícího dne se tomu odpornému bílému nic už ani nedalo říct jinak než sníh.. Koník joník byl nadšen, já zhnusena :).. To, co se dělo dál snad ani nelze stručně popsat, proto jako nejvýraznější momenty pobytu zmiňuji jen vytrvalé jondovo štěkání, "kamarádění se" s ančiným nebohým tátou a vůbec jeho všeobjímající láska a vlídnost, babsinčino kamarádění se s kočénkou mikunkou a její styl spánku-udušená pod peřinou, ale hlavně že je teplo:), joníkovy výlevy z petard, theunčiny nevábné úlovky, čertiččino mlaskání a funění při sledování kultovního seriálu AktaX, naše smrtící taktika při hře fantom atd, atd... Ovšem jako nejpříjemnější zážitky bych vyvýšila, že jsme si pořádně pokecali a to, jak sem se zas bezvadně u anči najedla a napila, ikdyž vyžrat co se dá opravdu nebyl původní záměr, získala jsem tukové zásoby minimálně na celý zbytek zimy :)..Spolu se sumečkem za pozvání mooc děkujeme, bylo to hypersuper, joník si jako milou prémii ušetřil spoustu stresu z pražského sídlištního pojetí silvestra a milá společnost nádherných feneček, které mohl obtěžovat a hrát si s nimi- nejvíc to odnesla babsinka, mu dokázala vždycky zvednout náladu. Díky, že ste to všichni s náma přežili!! Rok 2007 je mrtef, ať žije nový rok!!

 2006,07..